Příznaky
A. Postpoliomyelitický syndrom: jeden z nových problémů geriatrické medicíny
ODBORNÉ AKTUALITY / 23. 9. 1998
B. Post Poliomyelitický Syndrom (PPS)
Zdroj: www.post-polio.org
Příznaky PPS
PPS se zpravidla projeví 30 - 40 let po akutním stadiu dětské obrny. Nejběžnějšími příznaky jsou únava, nová oslabení svalů a bolesti.
Únava je nejběžnější a nejvíce deprimující příznak, vyskytující se až u 90% pacientů. Může se projevovat jako obecné vyčerpání (s celkovými příznaky jako při banálním virovém onemocnění) nebo jako svalová slabost – vnímaná pacienty jako nedostatek výdrže.
Nové oslabení svalů se v rámci PPS vyskytuje obvykle (ale nikoli výhradně) u svalů, které již byly postiženy během akutního stadia obrny.
Bolest se vyskytuje obvykle ve svalech či kloubech jako spontánní bolest nebo jako zvýšená lokální citlivost tak výrazná, že znesnadňuje vykonávání i lehké běžné činnosti. Zlepšuje se zpravidla při odpočinku.
Jiné - méně často uváděné příznaky PPS - zahrnují atrofii dalších svalů, poruchy spánku (až tzv. spánkovou anpoi), dechovou nedostatečnost (ze zhoršené funkce dýchacích svalů), poruchy mluvení (z únavy hlasivek), potíže s polykáním, svalové záškuby, křeče ve svalech, přecitlivělost na chlad.
Velmi často se snižuje schopnost chůze, zvláště chůze po schodech. Zhoršení potíží při každodenních činnostech jako vaření, úklid, nákup nebo řízení autombilu je rovněž časté.
Příznaky PPS mohou být takového rázu, že mohou omezovat soběstačnost a tak zvětšovat ínvaliditu. Pacienti často musí začít používat ortopedické pomůcky jako hole, berle nebo vozík. Zpravidla také musí výrazně změnit životní styl, změnit či omezit zaměstnání nebo ukončit zaměstnání úplně.
Ve výjimečných případech PPS může mít i další závažné důsledky, zvláště postihne-li již dříve oslabené dýchací či polykací svaly.